Projekt revitalizace biotopů je navržen velmi přiměřeně a bere ohled v možná rizika. (...) Byly prohlédnuty dílčí populace vřesu a mohu konstatovat, že dochází k úspěšné regeneraci jednotlivých keříků. Není proto důvod se domnívat, že by vlivem extenzivní pastvy mohl na zdejších lokalitách vyhynout.
Řivnáč rozbouřený
Projekt obnovy a péče o vřesoviště na Řivnáči se úspěšně rozběhl a konečně začíná nést viditelné plody v podobě rozšiřujících se ploch mladého vřesu. Přesto sklízí neoprávněnou (a často neférově vedenou) kritiku části místní veřejnosti. S ohledem na to, že informace o vlivu pastvy i způsobu provedení projektu byly prezentovány zavádějícím způsobem a často byly v hrubém rozporu se skutečností, musíme je uvést na pravou míru.
Bezlesé partie na Řivnáči a vše cenné, co je s nimi spojené - ať už je to vřes a další chráněné a ohrožené rostliny nebo hmyz a dokonce i krajinotvorné prvky - jsou spojené s lidskou činností, jsou na ní závislé a bez ní by zanikly. Pastva doplněná sečí je přesně tím, co tyto cenná místa historicky udržovalo a obnovovalo. Jen díky ní zde nedochází k opětovnému zarůstání keři a lesem.
Pastva samotná probíhá s pomocí malého stádečka 20 až 30 zvířat, která spásají plochu postupně, v malých posouvaných ohradnících. Je tak zajištěno, že nedojde k příliš silnému opasení, které by vedlo k poškození rostlin. Negativnímu přehnojení se bráníme tím, že stádo je na noc přeháněno do ovocného sadu, ve kterém tak “kosí” trávu a do jisté míry brání jeho zarůstání křovinami. Pastva je každoročně doplněná sečí nedpasků, popř. nepasených ploch, a výřezy zmlazujících dřevin.
Projekt obnovy vřesoviště a biotopů dalších cenných rostlin a živočichů schválen veškerými patřičnými orgány ochrany přírody a památkové péče, probíhá plně v souladu se současnou legislativou a dle metodických doporučení MInisterstva životního prostředí a Agentury pro ochranu přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Byl navržen odborníky a je s nimi průběžně konzultován. Pravidelně zde probíhá botanické posouzení ploch sledující vývoj rostlinných společenstev, provedení projektu tak může pružně reagovat a přizpůsobit se nejenom vegetačním a srážkovým podmínkám, ale i vývoji stavu lokality, kterou má projekt chránit.
Zároveň je dbáno na zachování dobrých podmínek pro životní pohodu (wellfare) zvířat - dostatek potravy, zajištění úkrytu před deštěm i sluncem a dostatek vody i minerálních doplňků.
Níže najdete odborná posouzení projektu, vzniklá ať už na požádání našeho spolku, Města Roztoky, nebo kritiků projektu:
-
Posouzení pana Mgr. Tomáše Černého Ph.D. z ČZU (na vyžádání města)
"Projekt revitalizace biotopů je navržen velmi přiměřeně a bere ohled v možná rizika. (...) Byly prohlédnuty dílčí populace vřesu a mohu konstatovat, že dochází k úspěšné regeneraci jednotlivých keříků. Není proto důvod se domnívat, že by vlivem extenzivní pastvy mohl na zdejších lokalitách vyhynout." -
Kontrola státní veterinární správy (na vyžádání spolku)
"V době kontroly byla všechna zvířata ve velmi dobrém výživném a zdravotním stavu.
Pastviny kontrolvané v lokalitě Žalov nejsou přepasené přes míru, je zde dostatek nedopaseného
porostu, nedošlo k poškození vřesu a travobilinného porostu a zvířata měla viditelně dostatek krmiva v
lokalitě." -
Posouzení skupiny odborníků (konkrétní odborníky navrhli stěžovatelé a oslovilo město Roztoky)
V tuto chvíli není hotové, nicméně z místního šetření (kterého se účastnili daní odborníci, zástupci obou stran, město) jednoznačně vyplynulo, že pastva, tak, jak je prováděna, má na lokalitu pozitivní dopad a je de facto jediným realizovatelným způsobem péče o toto území.
Řivnáč: Stanovisko spolku Jestřábník
Od počátku projektu na Řivnáči vůči němu existuje opozice. Stěžovatelé jsou přesvědčeni o tom, že jsme špatně zvolili způsob péče a území ničíme.
Jakže je tomu s tím vřesem?
Paní Sodomová se ve svém článku “Vřesoviště na Řivnáči” (Odraz 3/2019) dopouští několika, u laika zcela pochopitelných, nepřesností a omylů. Její pozorování jsou tak sice vcelku přesná, mýlí se ale ve svých závěrech, když dává zánik vřesoviště do souvislosti s pastvou.
Mladý může, starý musí
Tento funebrácký bonmot konečně platí v celém svém rozsahu i pro vřesoviště na Řivnáči. Po dlouhých letech zde kromě přestárlých keříků vřesu spějících ke svému přirozenému zániku konečně vyráží první nové semenáčky, které dávají naději na jeho obnovu.