Stanovisko spolku Jestřábník

Od počátku projektu zde vůči němu existuje opozice. Stěžovatelé se domnívají, že zvolená péče je kontraproduktivní a posiluje degradaci území. V  létě tohoto roku (2019) spor nabral na intenzitě a zcela ztratil na věcnosti. Toto stanovisko je snahou vyvrátit zavádějící a nepravdivé informace prezentované orgánům města i veřejnosti a vrátit (evidentně potřebnou) diskuzi do věcných kolejí.

Nelze popřít, že na Řivnáči došlo k odumření v podstatě všech přestárlých keřů vřesu (což se vzhledem k tomu, že byly na konci svého životního cyklu, předpokládalo) a že necitlivě zvolená péče by obnovu vřesoviště ztížila či znemožnila. Vysvětlení toho, co způsobuje rozpad vřesovišť na Řivnáči a v okolí Roztok a jaká péče dává šanci na jejich obnovu vyžaduje větší prostor a najdete jej v projektové dokumentaci v přílohách tohoto stanoviska.
Ve zkratce lze říci, že současně pozorovaný úhyn starých keříků vřesu je očekávaný (a námi avizovaný) přirozený proces. To, že až do nedávné doby bylo celé vřesoviště stejnověké, bez nových mladých keřů vřesu, je důsledkem desetiletí absence péče (pastva, seč, vypalování a strhávání starého vřesu) a absence vhodných podmínek pro uchycení mladých semenáčů. Vřesoviště ale na péči (resp. její absenci) reaguje se zpožděním několika let, a tak si jeho rozpad lidé mylně spojují se zahájením pastvy. Velké množství mladých jedinců vřesu, které se na Řivnáči nyní objevuje a začíná pomalu vytvářet zapojené porosty, je naopak důkazem, že zvolená péče je správná a že je zásadní v ní pokračovat.

Rádi bychom se zde věnovali některým konkrétním výtkám stěžovatelů, kterými ukazují, proč je z jejich pohledu zvolená péče nevhodná, a pokusili se tyto výtky, popřípadě v tomto ohledu šířené informace vyvrátit. Specificky se týkají projektové plochy A2. Jsou to zejména tyto:

  1. Příliš vysoký počet zvířat na projektových plochách vedoucí k
    a) přílišnému opasu porostu a narušení drnu
    b) přehnojení lokality
    c) potravnímu stresu a týrání zvířat hlady
    d) porušování norem Ministerstva zemědělství

ad a) pastvu zajišťuje stádo o počtu 20 až 30 zvířat, které lokalitu postupně spásá umístěno v malých oplůtcích - segmentech o velikosti od 500 do 2000 m² tak, aby došlo k optimálnímu opasení (potlačení) nežádoucí vegetace ale nebyly poškozeny druhy rostlin jejichž ochrana je cílem projektu. Po dosažení žádoucího opasu se zvířata a oplůtky posunou k dalšímu segmentu. V jednotlivých oplůtcích stádo setrvává dle stavu vegetace a klimatických podmínek 1 až 2 dny. Jednotlivé etapy pastvy (pasení ploch) netrvají déle na 3 týdny.

ad b) ovce vylučují exkrementy ponejvíce v době odpočinku mezi cykly opásání, v tuto dobu jsou záměrně umísťovány mimo citlivé projektové plochy, aby nedošlo k přehnojení a podpoře nežádoucích rostlin - dominantních trav, maliníku a pod. Pastva tak odstraňuje živiny z projektových ploch, což je cílem a principem péče a podmínkou zajištění vhodných podmínek pro obnovu populace vřesu a dalších cenných rostin (viz příloha 1, str. 10, odst. 3)

ad c) stádo bylo cíleně šlechtěno na přizpůsobení se podmínkám na vřesovištích a stepích a není chudou pastvou nijak stresováno, v oplůtcích zůstává jen po dobu, kdy je tam pro něj dostatek pastvy a dopásá se dále na místech nocování! Pravidelně dochází ke kontrole zdravotního stavu zvířat, stádo má celodenně k dispozici dostatek čerstvé vody, minerální doplňky, přirozené úkryty před dešťem a v  době poledních veder je odvedeno mimo výslunné plochy (viz příloha 1, str. 9, odst. 3)
ad d) stěžovateli je nám vytýkáno překročení limitu 8 ks ovcí (koz) na 1 hektar (ha) pasené plochy. Tento limit ovšem platí pro celosezonní/celoroční pobyt na pastvině. Při krátkodobé pastvě lze pochopitelně za dodržení daného limitu počty zvířat adekvátně navýšit. Jednoduchým výpočtem jde dojít k tomu, že při dodržení projektové dokumentace je v rámci projektu reálné zatížení 1,5 až 2 ks ovce/ha pasené plochy. Za celou pastevní sezonu zmiňované stádo přepase více než 50 ha ploch, překročení limitů je tedy vyloučené. Dané normy se navíc vztahují na za zemědělské podniky, kterým my nejsme, normativ (zemědělský zákon) se nás tedy nevztahuje a nemůžeme ho logicky překročit, nebo porušit!


2) kontaminace ploch prostředky proti parazitům ovcí s negativním dopadem na hmyz

stádo bylo cíleně šlechtěno na rezistenci proti vnitřním parazitům a kusy starší půl roku nejsou preventivně odčervovány právě s ohledem na fatální dopad určitých(!) druhů antiparazitik na převážně koprofágní (rozkládající trus) druhy hmyzu. U stáda je v pravidelných intervalech prováděno vyšetření na přítomnost parazitů, výsledky jsou zcela uspokojivé a potvrzují dobrý zdravotní stav zvířat. (viz příloha 1, str. 10, odst. 2)

 

2) šablonovitost a rigindost realizace neumožňující reakci na aktuální stav a vývoj porostu

pastva probíhá dle každoročne aktualizovaného harmonogramu reagujícího jak na aktuální stav vegetace a klimatické podmínky a jejich prognózy, tak na změny, kterými díky projektu vegetace prochází. V závislosti na tomto se mění jak délka pastvy, tak termíny a velikost stáda (viz příloha 1, str. 10, odst. 3, resp. 11, odst. 2)

3) pravidelné přepásání celých ploch vřesovišť 
s ohledem na citlivost porostu cenných druhů je zvolena mozaiková pastva doplněná sečí nedopasených rostlin nebo jejich částí. Jednotlivé oplůtky (viz výš) jsou stavěny tak, aby vždy zůstaly ponechány neopasené plochy určené s ohledem na výskyt citlivých druhů rostlin, aktuální vegetační podmínky a dlouhodobý meziroční vývoj porostu. Podle aktuálních podmínek je ponecháno 10 až 15% plochy neopasených a nikdy tak není přepasená celá plocha vřesoviště! Výtka stěžovatelů, že nedodržujeme pravidlo přepasení pouze ⅓ plochy za rok je absurdní. Každá pastvina, každé chráněné území je zcela specifické a péče o ně se odvíjí od těchto specifik. Jsou místa, kde pastva alternuje seč 1-2x za 4-5 let, jsou místa, kde se pase opakovaně ve stejnou dobu a stejným způsobem 15 let po sobě, žádné zmiňované univerzálně platné doporučení (tedy ze strany odborníků či metodik ochrany přírody) neexistuje.

4) nedostatek průběžné kontroly vývoje porostu (společenství) a zhodnocení případné úpravy způsobu pastvy

v průběhu projektu dochází pravidelně k sledování vývoje citlivých cenných druhů rostlin nezávislými odborníky a na základě společných konzultací pak k úpravě termínů a délky trvání pastvy. 


Dále obecněji:
 

 

Projekt byl připraven a péče naplánována na základě konzultací a doporučení odborníků a v souladu s metodikami a standardy péče o přírodu a krajinu Agentury pro ochranu přírody a krajiny ČR, a je dále průběžně s odborníky na danou oblast konzultován (pracovníci správ KRNAPu, CHKO Podyjí a CHKO České středohoří, Přírodovědná fakulta UK, OŽP Magistrátu hl. města Prahy a další).

 

Všechny výše uvedené informace jsou součástí nebo vyplývají z přiložené projektové dokumentace na jejímž základě je vydán platný souhlas vlastníka dotčených pozemků (zde Město Roztoky) s realizací projektu a vydána kladná stanoviska všech relevanatních orgánů státní správy.

O průběhu projektu jsou pravidelně informováni jak odbor životního prostředí města, tak místostarosta do jehož gesce projekt spadá. Ten, jakož i pracovníci OŽP také opakovaně provedli místní šetření na projektových plochách na Řivnáči. Dále pravidelně informuji  komisi životního prostředí. Naposledy na jejím zasedání v jarních měsících tohoto roku.